Každé pondělí přidávám nové umělecké dílo. Jsou to věci, na kterých zrovna pracuji, případně starší ještě nezveřejněné díla.
21. listopadu 2010 to bude 140 let od úmrtí K. J. Erbena. Znovu po mnoha letech jsem zalistoval jeho sbírkou Kytice. Kytici jsem přečetl nespočetněkrát za život. Přesto s velkou chutí jsem si prohédl Zrzavého ilustrace a začetl se do textu. Znova mě při četbě mrazilo a padla na mě zvlášní nálada. Vzal jsem do ruky rydlo a během dvou dnů mi na stole ležely tři ilustrace.
V týdnu jsem dokončil ilustrace k básnické sbírce Doteky dotenka. Tak předvádím jednu z posledních grafik tisknutou technikou termografiky. Je to klasický tisk z výšky zkombinovaný se zahříváním grafického listu. Vrstvené barvy se začnou teplotou vzájemně prolínat.
Pro dnešní dílo týdne jsem vybral další dvě grafiky z ilustrací k Fouckaltovu dílu. Básně Fockalta byly pro mě do jisté míry zjevením. Zde jsem začal chápat jistou nadčasovost věty - poezie začíná tam, kde do neznámé vložíte další neznámou.
Jsem bytostný figuralista a proto vstoupit do oblasti abstrakce je pro mě událostí. A tak mě samého překvapila skutečnost, že při práci na ilustracích textů básníka Fouckalta jsem se začal pohybovat bez problémů v oblasti nefigurativní.
Grafiky malých rozměrů mám rád pro jejich jistou intimitu. Když jsem se pustil při tisku z výšky do barevných soutisků, musel jsem překonat hodně technických problémů. Ty narůstaly s velikostí formátu. Maximum, co jsem v barvě zvládl, jsou velikosti tisku A3. Grafický list, co vám dnes předkládám, je v rozměrech 8 x 6,5 cm. Jeho vytvoření bylo pro mě takovým výtvarným bombónkem - smlsnutím.
V dnešním díle týdne pokračuji v ilustracích pro Karlu Krátkou, nyní ilustrace Kruhy.
Tiskem z výšky se již zabývám nějaký ten pátek. Tak, aby byla změna, pro další práci na sbírce Karly Krátké jsem si vybral slepotisk. Bez zábran jsem se pustil do štočku, namočil papír, vysušil a vytiskl.
Již s prvním tiskem jsem byl celkem spokojený. Pak to přišlo. Jak grafický list schnul, začal se kroutit, bortit, no prostě nebyl k použití. Nedal se prostě nafotit. No stálo mě to hodně úsilí, než jsem si vypracoval způsob, jak docílit krásně rovného grafického listu - slepotisku.
Pak nastala fáze focení. Já, naprostý laik v tomto oboru, jsem si myslel, že vezmu ten svůj foťáček a dílo bude hotovo. Skončilo to u kamaráda, který se fotografováním zabývá skoro profesionálně. Mezi tím jsem si usmyslil, že slepotisk jen tak pro legraci zkusím zkolorovat. Přenést fotku do počítače a další práce ve fotošopu na barvě. Z naprosto jednoduché práce na začátku se vyklubala celá řada problémů, které jsem musel postupně řešit. Tady je jedna z prvních ilustrací.
Další z ilustrací básnícké sbírky Doteky dotenka od Simony Vinklerové.
Další z ilustrací básnícké sbírky Doteky dotenka od Simony Vinklerové. Básěň Lastura - naslouchám tvému tichu.
sbíral jsi vápnité schránky měkkýšů pro mě a pro štěstí lastury snů mušle zrnka dnů všech barev a vůní sbíral jsi vše co moře plážím v polibcích vrátilo ty opuštěné domovy pro naplnění snad hledal jsi venuši svou v podvědomí jen mořskou pěnou zrozenou jako by tě pan Botticelli uhranul tím zasněným pohledem Simonetty a když dožili jsme spolu všechny věty ta schránka z tvých dlaní vím zdála se mi a tak možná jen mlžím v povzdechu plžím opuštěné lastury jsi plážím prázdným navrátil
Již mockráte jsem se tu vyznal k silné náklonnosti k poezii. Takže, když se ozvala paní Simona Vinklerová s prosbou o ilustrace ke své básnické sbírce Doteky dotenka, ani na chvíli jsem nezaváhal.
Zvědavost, napětí, jaká sbírka je, jakým světem mě provede? Tyto pocity prožívám stále znova a patří mezi ty radosti života, co nás provází. Tady je první ilustrace s názvem Stromy prší ti do vlasů.
Malba olejem, to je běh na dlouhou trať. Dnes již rozumím svému učiteli, když říkal - musíte mít rozmalováno alespoň deset obrazů. Samozřejmě, že důvodem bylo schnutí olejových barev. Tak to dnes také tak dělám. Mám rozděláno několik prací a vždy kousek namaluji a odložím. Po několika dnech nebo i týdnech se znovu vracím a tak dokola jdu od jednoho obrazu k druhému až jsem s prací hotov a spokojen.
Dnes vám přestavuji skulpturu Milenci. Vznikla v průběhu tří týdnů na zakázku, ale nebylo to jen tak. Tentokráte jsem kvůli záplavám s časem přímo závodil. První týden pršelo a já nemohl rozkrýt zastřešení, které chrání dřevo před deštěm. Nemohl jsem tak vybrat příhodnou velikost fošny. Na konci týdne se přihnala velká voda a já musel vystěhovat nejníže položené místa atelieru do vyššího patra. Některé věci jako např. na keramickou pec jsem si musel pozvat zámečníka, který pec rozdělal a pomohl mi ji vynést. Voda se zastavila o dva baráky před atelierem. Ve sklepě ze zdi tekly potůčky. Po záplavách následoval proces opačný. Než jsem dal všechno do kupy, ze tří týdnů mi zbýval jediný. No prostě musel jsem sebou trochu hodit. Ne všechny díla mají takové dramatické pozadí.
Grafické listy zimní měsíce, k sbírce Ozvěna roku, uzavírají tento cyklus ilustrací.
Už v této chvíli mi na stole leží sbírka nová - Doteky od Simony Vinklerové. Kreslit ilustrace je v posledních letech moje velmi oblíbená činnost.
Dnes za mě budou mluvit básně Zuzany Voznicové.
Dnes pokračuji letními měsíci ze sbírky básní Ozvěny roku. Na ilustracích pro celou sbírku jsem pracoval zhruba tři týdny. Nejdříve jsem poslal Zuzaně všechny grafiky, tak jak jsem je nakrelil při prvním čtení. Některé byly hotovy a ze strany básníka k nim nebyly připomínky. Zhruba na čtyřech grafikách jsme se neshodli. Na dvou byly jen částečné úpravy a dvě jsem předělával komplet celé.
Minulý týden jsem dokončil ilustrace pro Zuzanu Voznicovou. Dvanáct ilustrací, dvanáct měcíců v roce - téma tolikráte zpracované a přesto znova a znova objevované, inspirující. Dnes představuji roční období JARO.
Knížky, které jsem si koupil za první vydělané peníze, byly Dopisy Vincenta Van Gogha Theovi a Caprichos, kterou vyryl a vytiskl Francesko Goya. Občas v Caprichos listuji a stále znovu a znovu mě udivuje ta obrovská odvaha tohoto muže. Tento grafický list nezapře inspiraci těmito pracemi.
Čas - tak trochu odpovídá mému postavení po výstavě. Vypětí, se kterým jsem musel výstavu zorganizovat, nainstalovat, připravit vernisáž, si vyžádalo na druhé straně jistý útlum. Tak jsem sáhl do svého bohatého archivu starších věcí.
V úterý v 17:00 v galerii Klášterní kaple začal hrát jazz a swig. Přítomní návštěvníci zpozorněli. Byla zahájena výstava Emila Slámy a tím i výstavní činnost v těchto nově opravených prostorách. Obrazy, sochy, swing a bílé víno zvedalo ručičku nálady hodně vysoko. Pár odvážlivců i tančilo. Podívejte se.
Za dobu co se věnuji modelování, jsem vystřídal mnoho materiálů. Například hlínu, sádru, plastelínu, včelí vosk a jejich kombinace. Hledal jsem ideální materiál, který bych mohl použít kdekoli, kdykoli a neobtěžoval, neznečišťoval s ním své okolí. Každý z materiálů které jsem použil měl své výhody a také zápory. Před měsícem se mi do rukou dostal vosk, kterým se obalují sýry. Možná to je to, co jsem tak dlouho hledal. Ideální materiál k vytvoření drobných plastických návrhů. Jak jsem si s ním poradil vám předkládám v náčrtu plastické skici - Plameňáci.
Někdy se kolem vás nahromadí spousty věcí, které musíte vyřešit a to nejlépe hned. Kolotoč událostí se se roztočí a vy jen z dálky můžete pozorovat štětce, tužky, rydla a na klíče od atelieru se raději ani nepodíváte. Vše jednou pomine a tak i já jsem se po delší odmlce vrátil k mé oblíbené činnosti - ilustraci poezie. Dostala se mi do rukou sbírečka dvanácti básní - měsíců v roce. Zde je ilustrace měcíce února.
Dnes vám, milovníkům dobrého kumštu, posílám pozvánku na autorskou výstavu do Napajedel. Vernisáž výstavy se uskuteční 20.4.2010 v 17 hod. v koncertním sále Rudolfa Firkušného. Tím bude zahájena oficiální výstavní činnost v této galerii.
|
| Pozvánka na výstavu |